QuickBird

Jedná se o soukromou družici americké společnosti DigitalGlobe. První družice tohoto systému, QuickBird-1 (QB-1), selhala při výstupu na orbit a nikdy nebyla funkční. QB-2 byla vypuštěna v říjnu roku 2000, funguje dodnes. Doba oběhu trvá 93,52 minut, průměrná výška nad povrchem Země je 457,3 km (http://wolframalpha.com). V dubnu roku 2011 byl satelit posunut do vyšší oběžné dráhy, aby se prodloužila životnost. Nová výška oběhu družice je 482 km s předpokládaným sestupem do 450 km na začátku roku 2013 (digitalglobe.com).

Parametry multispektrálních snímků družice QuickBird
Prostorové rozlišení 2,4 m
Počet pásem 4
Šířka záběru 16 km
Radiometrické rozlišení 11 bitů
Jednotlivá pásma [μm] 0,45 - 0,52 BLUE
0,52 - 0,60 GREEN
0,63 - 0,69 RED
0,76 - 0,90 NIR


Parametry panchromatických snímků družice QuickBird
Prostorové rozlišení 0,6 m
Počet pásem 1
Šířka záběru 16 km
Radiometrické rozlišení 11 bitů
Jednotlivá pásma [μm] 0,45 - 0,9



V tabulkách 1 a 2 je uvedené radiometrické rozlišení 11 bitů, které je používáno pouze u primárních, nezpracovaných, dat, nicméně dodávána jsou v 8bitovém nebo 16bitovém radiometrickém rozlišení. Je to způsobeno počítačovými systémy, které nedokáží přečíst 11bitová data. Aby se 11 bitů mohlo uložit do 8bitového snímku, dochází k přeškálování DN hodnot (zúžení histogramu) a následné ztrátě informace (z 2048 úrovní na 256). Při ukládání do 16bitového snímku se žádné přeškálování neprovádí a informace nejsou ani ztraceny ani získány.

Volba mezi 8 nebo 16 bity v době vypuštění QuickBirdu závisela především na podpoře používaného softwaru a náročnosti na diskový prostor. V současnosti však většina produktů společnosti ESRI dokáže zpracovat obě verze snímků a se stále se zlevňujícími velkokapacitními pevnými disky je při výběru důležitější náročnost úkolu na radiometrické rozlišení (http://emap-int.com).

Využití

Data poskytovaná družicovým systémem QuickBird jsou použitelná pro obnovování, doplňování nebo konstrukci topografických nebo katastrálních map. Především na místech, kde by to tradičními metodami nebylo efektivní nebo příliš nákladné. Konkrétními příklady se vědci zabývali především na jihoamerickém kontinentě. Spolu s použitím přesného měření pomocí systému GPS lze dosáhnout přesných výsledků topografického mapování a to za kratší dobu a nižší náklady. Což také umožňuje častější obnovování map (AMORIM, 2008).

Konkrétně byla data z QuickBirdu použita ve studii “Automated Extracting Tree Crown from Quickbird Stand Image”. Jedná se o algoritmus, který dokáže s přesností na 81,1 % identifikovat jednotlivé koruny stromů v jednolitém lesním porostu a velmi tak pomoci při tzv. přesném lesnictví (precision forestry) (GUANG, 2011).

Vědci z japonské univerzity v Chibě použili data z QuickBirdu pro přesný odhad rozsahu škod jako následku zemětřesení v alžírském městě Boumerdes v roce 2003. Obecně, úplně zřícené budovy, částečně zničené budovy, a budovy obklopené troskami lze identifikovat pouze na základě doostřených optických snímků s velmi vysokým rozlišením, které byly pořízeny po zemětřesení. Nicméně kvůli způsobu poškození mohou být některé budovy zařazeny nesprávně, i při použití referenčních snímků z doby před událostí (MESLEM, 2011).



Vizualizace družice QuickBird na oběžné dráze Země
(Převzato z http://spaceflightnow.com/delta/d288/011015quickbird.html)
Jako součást bakalářské práce sestavil Přemysl Kachlík (@kachlicka) v roce 2011.
Poděkování patří vedoucímu práce doc. Petru Dobrovolnému.
Navrhnuto a napsáno na Macu.
Tuto stránku navštívilo lidí.