FORMOSAT-2

FORMOSAT-2 je vůbec první satelitní snímač, který vyvinula taiwanská National Space Organization. Vyniká bitovou hloubkou dat, 16 bitů, na rozdíl od převažujících 10- a 11bitových snímků. Zároveň vyniká ve schopnosti pořizovat snímky stejného území v rozestupech pouhého jednoho dne. Jeho data, která denně poskytují snímky pod stejným úhlem, za stejného osvětlení, jsou tedy velmi vhodná pro multitemporální analýzu.

Satelit byl vypuštěn v květnu roku 2004 a je stále funkční (květen 2011).

Parametry multispektrálních snímků družice FORMOSAT-2
Prostorové rozlišení 8 m
Počet pásem 4
Šířka záběru 24 km
Radiometrické rozlišení 16 bitů
Jednotlivá pásma [μm] 0,45 - 0,52 BLUE
0,52 - 0,60 GREEN
0,63 - 0,69 RED
0,76 - 0,90 NIR


Parametry panchromatických snímků družice FORMOSAT-2
Prostorové rozlišení 2 m
Počet pásem 1
Šířka záběru 24 km
Radiometrické rozlišení 8 bitů
Jednotlivá pásma [μm] 0,45 - 0,9


Využití

Hlavním posláním taiwanského satelitu je vzdálené snímání Země, především samotného ostrova Taiwan, ale k dispozici jsou snímky celého povrchu planety. Snímky které FORMOSAT-2 zachytí během dne, je možné využít pro land use, průzkum přírodních zdrojů, ochranu životního prostředí, předcházení katastrofám nebo např. záchranné akce. Během nočních hodin může mapovat například blesky v horní atmosféře (spotimage.com).

V současné době vzniká projekt pro mapování míst, kde je zemský povrch překryt mraky. Projekt se jmenuje “VEN mu S” a společně se na něm podílí Francie a Izrael. Jeho cílem je vytvořit masku pro data, která jsou překryta mraky, a tudíž nejsou vhodná pro další zpracování. Mise bude spuštěna podle plánu v roce 2012 a evropský satelit, který bude k tomuto účelu poskytovat nejvhodnější data - SENTINEL-2, bude vypuštěn rok následující. Prozatím se ale algoritmy per-pixel testují na dostupných datech právě ze satelitu FORMOSAT-2, především díky krátké době mezi snímky stejného území (HAGOLLE, 2010).

Nízká cena dat a vysoká frekvence snímkování stejného území jsou u FORMOSATu na Taiwanu bezkonkurenční. Nicméně pro identifikaci sesuvů půdy jsou jeho čtyři spektrální pásma značnou nevýhodou. Je obtížné rozlišit sesuv půdy např. od mělkých řek. Proto se studie L.W. Changa zaměřuje na překonání této nevýhody pomocí zlepšení klasifikačních metod s využitím textury a topografie (využití DEM). Následně se použije klasifikátor, který uvažuje i spektrální a prostorové charakteristiky. Několika pozorováními přímo na místě události bylo ověřeno, že tato metoda přináší značně lepší výsledky než pouhá spektrální analýza (CHANG, 2006).



Vizualizace družice FORMOSAT-2 na oběžné dráze Země
(Převzato z http://www.nspo.org.tw/2008e/projects/project2/intro.htm)
Jako součást bakalářské práce sestavil Přemysl Kachlík (@kachlicka) v roce 2011.
Poděkování patří vedoucímu práce doc. Petru Dobrovolnému.
Navrhnuto a napsáno na Macu.
Tuto stránku navštívilo lidí.