Družice samotná byla vyvinuta britskou společností Surrey Satellite Technologies v Guildfordu a senzory sestrojila německá Jena-Optronik. Tyto senzory zaznamenávají pět pásem v prostorovém rozlišení 6,5 m. (rapideye.de) Aby satelity splňovaly daný rozpočet, maximum možných technologických prvků jsou staršího data, které nejsou tak finančně nákladné jako nejmodernější přístroje. Každý ze satelitů je tak malý, že bylo možné všech pět družic vypustit z jedné nosné rakety, což dále snížilo náklady. Také fakt, že jsou všechny družice identické, umožnilo úspory z rozsahu. Vývoj se zaměřil také na spolehlivost systému. Satelity jsou vybaveny záložními okruhy pro důležité komponenty a nouzovým režimem, který poskytuje slabší výkon, ale udržuje satelit funkční. Navíc, veškeré druhy úkolů, kterých je RapidEye schopen, lze uskutečniti i za pomocí pouze čtyř satelitů. (TYC, 2004)
| Prostorové rozlišení | 6,5 m |
| Počet pásem | 5 |
| Šířka záběru | 77 km |
| Radiometrické rozlišení | 12 bitů |
| Jednotlivá pásma [μm] | 0,44 - 0,51 BLUE 0,52 - 0,59 GREEN 0,63 - 0,685 RED 0,69 - 0,73 Red Edge 0,76 - 0,85 NIR |
Využití
Data z RapidEye jsou využívána hlavně v domovském Německu a to především v šesti hlavních oblastech: zemědělství, lesnictví, bezpečnost a krizové řízení, životní prostředí, prostorová řešení, energie a infrastruktura. Obzvláště v krizovém řízení jsou velmi potřebná data s co nejčastějším opakováním snímání, což RapidEye splňuje nejlépe ze všech systémů. (spacedaily.com)Základní cena dat z družice RapidEye je 0,95 EUR/km2. Minimální plocha objednaných snímků z archivu musí pokrývat 1 000 km2, zakázka “on demand” musí pokrývat minimálně 5 000 km2 (rapideye.de).
Jako součást bakalářské práce sestavil Přemysl Kachlík (@kachlicka) v roce 2011.Poděkování patří vedoucímu práce doc. Petru Dobrovolnému.
Navrhnuto a napsáno na Macu.
Tuto stránku navštívilo lidí.