KOMPSAT-2

Má také původ ve východní Asii. Celé jméno zní KOrean MultiPurpose SATellite (také bývá nazýván Arirang-2), pochází tedy z Jižní Korey, kde ho Korea Aerospace Research Institute začal v roce 1999 vyvíjet. Vypuštěn byl v červenci roku 2006 z ruského kosmodromu v Plesetsku a s menšími přerušeními funkčnosti (naposledy 17. ledna 2011 (envisat.esa.int)) funguje dodnes (duben 2011) (spotimage.com)


Parametry multispektrálních snímků družice KOMPSAT-2
Prostorové rozlišení 4 m
Počet pásem 4
Šířka záběru 15 km
Radiometrické rozlišení 10 bitů
Jednotlivá pásma [μm] 0,45 - 0,52 BLUE
0,52 - 0,60 GREEN
0,63 - 0,69 RED
0,76 - 0,90 NIR


Parametry panchromatických snímků družice KOMPSAT-2
Prostorové rozlišení 1 m
Počet pásem 1
Šířka záběru 15 km
Radiometrické rozlišení 10 bitů
Jednotlivá pásma [μm] 0,5 - 0,9

Využití

Hlavním cílem mise je průzkum oblastí zasažených rozsáhlými přírodními katastrofami a také minimalizací jejich škod. Dále získávání nezávislých informací s vysokým rozlišením pro použití v geografických informačních systémech, tištěných i digitálních mapách, průzkumu přírodních zdrojů a také navázání na předchozí misi KOMPSAT-1. Vzhledem k politické situaci na Korejském poloostrově, také tento satelit plní menším nebo větším dílem průzkumnou funkci na území svého severního souseda. Dříve se Jižní Korea musela spoléhat na data amerických družic (envisat.esa.int).

Jeden ze způsobů využití KOMPSATu-2 je pro studium výskytu mikrofytobentosu (malých rostlinných organismů žijících pod hladinou mělkých vod (algologie.upol.cz)) v pobřežních vodách Jižní Koreje. Mikrofytobentos je velmi významný pro udržení rovnováhy ekosystému a pro primární produkci biomasy. Účelem výzkumu, který vedl Joong-Sun Won v roce 2005, ještě před vypuštěním samotného satelitu, bylo zjistit, zda multispektrální data s velmi vysokým rozlišením jsou vhodná pro zkoumání výskytu a množství mikrofytobentosu. Výzkum uskutečnili na datech ze satelitů, které již po oběžné dráze létaly, IKONOS a QuickBird. Pro identifikaci mikrofytobentosu bylo použito NDVI indexu a spektrálních vlastností naměřených při pozemním pozorování, ukázalo se, že použití takto získaných spektrálních knihoven je vhodnější než to získané ze snímků samotných (WON, et. al., 2005).


Jako součást bakalářské práce sestavil Přemysl Kachlík (@kachlicka) v roce 2011.
Poděkování patří vedoucímu práce doc. Petru Dobrovolnému.
Navrhnuto a napsáno na Macu.
Tuto stránku navštívilo lidí.